13.ledna 1867
Založení zemědělsko-lesnického spolku se sídlem v Žulové. Zakladatelem a iniciátorem je p. Eduard Siegel - ředitel cukrovaru v Bernarticích.

26. března 1868
Na členské schůzi je spolek přejmenován na „Zemědělsko-lesnický spolek pro severozápadní Slezsko se sídlem ve Vidnavě“.
Na této schůzi byla odsouhlasena stavba Rolnické školy s pokusným statkem v Horních Heřmanicích. Polnosti pro stavbu o celkové rozloze 28ha věnoval z větší části pan Johan Gerblich.

10. června 1869
Položení základního kamene školní budovy za přítomnosti krajského hejtmana Barona von Menstagen.

10. listopadu 1869
Zahájení výuky 17ti žáků na rolnické škole. První ředitel Franz Staudacher ze Šumperka.

1872
Dvouletá rolnická škola převedena na Vyšší zemědělské učiliště s výukou tříletých oborů ukončovaných odbornou maturitou. Tím získalo učiliště postavení střední školy.

1. ledna 1875
Převzetí školy Slezským zemským fondem a tím její zestátnění a odbourání finančních potíží. Nový název: Slezská zemědělská zemská střední škola v Horních Heřmanicích

1878
Učitelé jsou vedeni jako zemští úředníci s titulem Professor. Osnovy jsou sladěny s c. a k. osnovami ministerstva zemědělství ve Vídni. Přijímáni mohou být již nejen absolventi čtvrtých tříd středních škol ale i žáci s ukončeným základním vzděláním.
V tomto roce je rovněž položen základní kámen budovy pro ubytování učitelů a stravování. O něco později byly postaveny mechanizační dílny, garáže, skleník a ledárna.
Škola zajišťuje odborné kurzy a poradenství pro široké okolí.

30. září 1878
Při střední škole je zřízena Zemědělská odborná škola s 2x pětiměsíční výukou konané v období vegetačního klidu. V roce 1918 je výuka prodloužena na 2x šestiměsíční a v této podobě se udržela do roku 1939. Současně se zřizuje hospodyňská škola pro dívky

13. března 1914
Z důvodu nedostatku učebních prostor rozhoduje Slezský zemský fond o výstavbě nové školní budovy se zázemím v Javorníku. Záměr přeložit školu se neuskutečnil. Vypuknutím 1. světové války byla stavba nové školy z finančních důvodů zamítnuta.
Válka si vyžádala mnoho obětí mezi profesory i žáky. V jejím průběhu vyučují na škole tři učitelé jen několik málo žáků.

1918 – 1919
Do školy se vracejí do války povolaní žáci. Počet vyučovaných stoupá na 108. Znovu se projevuje nedostatek prostor.

1922 – 1924
Staví se nová ubytovna pro učitele a 40 žáků ve 2 km vzdálených Bernarticích.

1920 – 1921
Obnovení výuky čtyřletých oborů s maturitou.
Školní hospodářství se rozkládá na 38 ha zemědělské půdy. Z toho je 28,3 ha půdy orné, 1,5 ha luk, 4,6 ha sadů a zahrad, 3,5 ha pastvin a 0,1 ha lesa.

1925
Brno ustaveno hlavním městem země moravskoslezské. Vlivem reformy školství jsou maturitní obory převedeny z Horních Heřmanic do Nového Jičína. Poslední maturity jsou složeny 9. Července 1929.

1926
Znovuotevření dvouleté Zemské zemědělské školy.

1939 - 1945
Zemědělská odborná škola přejmenována na Zemědělskou školu a Hospodářské poradenské místo. Na škole probíhá výuka v jednom dívčím oddělení.

1.října 1946
Zahájena výuka na Jednoroční rolnické škole s 26 žáky, Lidové škole zemědělské s 23 žáky, a Hospodářské škole s 23 žáky.

1949
Jednoletá rolnická škola prodloužena na dvouletou a v této podobě trvá do roku 1953.
V tomto roce je rovněž zřízeno Středisko pracovního dorostu s užší zemědělskou specializací (dojička, ošetřovatel prasat, pracovník rostlinné výroby apod.)

1952
Přeměna Střediska pracovního dorostu na Učňovskou školu zemědělskou.

1960
Přejmenování na Zemědělské odborné učiliště s obory pěstitel – chovatel. Vzniká Zemědělská mistrovská škola s trváním do roku 1969. Tato připravuje odborné pracovníky pro státní statky a zemědělská družstva.

1961
Zavedeno dvouleté nástavbové studium ukončované maturitní zkouškou.